Hrad Lichnice byl vybudován na ostrohu nad Třemošnicí ve 2. pol. 13. století Smilem z Lichtenberk. Měl trojúhelníkový půdorys a mohutnou okrouhlou věž, která měla v průměru úctyhodných 12 metrů a sloužila i jako obytná. Zdi byly silné 7 metrů a celý hrad chránil také hluboký příkop a mohutný val.
Po různém střídání majitelů koupil roku 1410 Lichnici král Václav IV. a v jeho držení zůstal hrad až do husitských válek. Po opětovném střídání majitelů, kdy hrad odolal všem útokům Švédů, se mu stala osudným jeho strategická poloha a mohutnost. Král Ferdinand III. vydal roku 1648 rozkaz nařizující pobořit hradby, aby se Lichnice nestala opěrným bodem nepřítele či ohniskem odporu. Od té doby se hrad stal zdrojem levného kamene na stavbu vesnických domů a definitvní zříceninou.
Přesto nás vždycky uchvátí rozlehlost celého areálu hradu a rozhled, který skýtá do okolí na Čáslav, Krkanku a na část Železných hor. Přístupný je oficiálně jen od května do října, ale kolem brány se dá projít po cestičce vždy a hrad tak navštívit kdykoli. V uvedené měsíce je v jedné hradní budově umístěno i malé hradní muzeum s výkladem. Parkovat můžeme ve vesničce Podhradí přímo u brány do hradu. Každý první únorový víkend se zde koná tradiční akce „Zimní táboření na Lichnici“, kdy účastníci setkání tráví noc ve stanech nebo pod širákem. V okolí najdeme Lovětínskou rokli, Žižkův dub, nebo Krkanku, návštěvu Lichnice můžeme tedy vždy spojit s příjemným výletem po okolí.
K Lichnici se Váže také jedna pověst: Na hradě Lichnice pobývala také dcera hradního pána – Milada. Ta stanovila podmínku pro svého budoucího ženicha – musí na koni dojet na kámen pod hradem a na něm se s koněm třikrát otočit. Moc rytířů zkoušelo tuto podmínku splnit, ale všichni skončili pádem do rokle. Jeden z nich si ale nechal okovat svého koně podkovy s diamanty a opravdu se na kameni třikrát otočil. Pak se vrátil k hradu a Miladu, která vše z okna pozorovala, zastřelil šípem z kuše.
